ZÁZEMÍ ZA TRIBUNOU

Návrh stavby představuje nové zázemí pro fotbalový klub SK Vysoké Mýto. Objekt je navržen jako jednoduchá, funkční budova sestavená z modulových buněk, které umožňují rychlou výstavbu i případné budoucí úpravy. Dispozice je organizována kolem centrálního prostoru, který slouží jako přirozené místo setkávání hráčů, trenérů i rodičů. Podél fasády je veden krytý ochoz nesený sloupy, jenž vytváří ochranu před nepříznivým počasím a zároveň propojuje jednotlivé části objektu. Architektonické řešení klade důraz na jednoduchost, přehlednost a příjemné prostředí pro sportovní aktivity. Barevnost objektu vychází z barev fotbalového klubu – černá a bílá.

Stavba je konstrukčně řešena jako kombinace železobetonového monolitického, částečně prefabrikovaného soklu a ocelového prefabrikovaného skeletu modulárních buněk v atypickém provedení. Pultová plechová střecha je vynášena systémem ocelových profilů.

MĚSTSKÁ KNIHOVNA V ČESKÉ LÍPĚ

S důrazem na přiměřenost návrhu i velikosti knihovny, udržitelnost výstavby a efektivní vynaložení městských prostředků navrhujeme využít v maximální možné míře parcely 238 a 239 s dochovanými torzy starších domů, které dokážou díky citlivým nástavbám nad stávající objem a přístavbám směrem do vnitrobloku (v souladu s místními regulacemi) uspokojit dané potřeby nové městské knihovny pro Českou Lípu.

Historické centrum České Lípy disponuje drobnou a pevnou urbanistickou strukturou pouze s několika jizvami, posilující pocit semknutého jádra, dříve obehnaného hradbami. To vnímáme jako hodnotu, kterou je třeba rozvinout a v souladu s koncepcí zahušťování města a hojení jizev navrhujeme vměstnat novou městskou knihovnu přímo do historické struktury domů č.p. 158 a 159, nově propojené přístavbami ve vnitrobloku (obnovujíc tak původní dvůr nárožního domu), umožňující budoucí průchod napříč blokem.

Stávající slepé fasády navrhujeme v rámci možností nejvíce otevřít do parteru soudobými prostředky, reinterpretací historické (nikoliv historizující) fasády, však s klasickými dřevěnými okny s historickým členěním. Starou hradební zeď procházejíc západní hranicí parcely 238 připomínáme hranicí knihovny s přípravou průchodu napříč blokem. Stabilizační opatření domu č.p. 158, mohou být zachována a betonové sloupy přiznané v kavárně připomenou nejen stáří dotčených objektů, ale i jejich křehkost, současně vynesou převýšený multifukční sál bez vnitřních podpor ve 2.NP.

Zastavěná plocha: 685m2
Užitná plocha: 1 900m2
Obestavěný prostor: 9 850m3

MĚSTSKÁ KNIHOVNA VE VYSOKÉM MÝTĚ

Budova městské knihovny se nachází v přízemí historické budovy "U koruny" - čp.70, která v minulosti prošla řadou rekonstrukcí, naposledy v roce 1992, kdy se do ní městská knihovna přestěhovala. Vnímání života, svobody a pohybu ve veřejném prostoru se za posledních třicet let změnilo a zřejmě se za dalších třicet let opět změní. Knihovna nyní nemá sloužit jako půjčovna a sklad knih, ale má potenciál stát se místem pro setkávání ve volném čase, studium, práci, nebo pro přednášky a kulturu.

Cílem rekonstrukce je zpřehlednění stávajících prostor knihovny, propojení jednotlivých částí a vytvoření bezbariérového prostředí. Potenciál zde nacházíme ve využití dvora, který se v návrhu stává těžištěm dění. Atrium inspirované klášterními rajskými zahradami utváří svébytná dvorní přístavba, která je klíčem k propojenosti celého přízemí. Dvorní část nabízí víceúčelové prostory pro přednášky, autorské čtení, nebo volnočasové aktivity. Rekonstrukce knihovny přináší větší komfort také pracovníkům knihovny, od nových kanceláří po technické vybavení. Klademe důraz na udržitelné materiály a obnovitelné zdroje energií – nové dvorní křídlo bude z dřevěných konstrukčních prvků, se zelenou střechou a solárními panely. Dešťová voda bude díky akumulační nádrži využita pro zalévání zeleně.

konzultace:
prof. Mgr. akad. arch. Roman Brychta
MgA. Martin Kožnar

Zastavěná plocha: 1300m2
Užitná plocha: 880m2
Obestavěný prostor: 6050 m3

NOVOSTAVBA SÍDLA FIRMY

Nacházíme se na rozhraní nízké starší blokové zástavby (rodinné dvojdomy v ulici Jeronýmova), areálové struktury sousedních škol a také přilehlých vícepodlažních bytových domů “novosadský dvůr”.

Z hlediska měřítka a urbánní struktury návrh navazuje právě na rodinné řadové dvojdomky, v jejichž pomyslném bloku se nachází dotčený pozemek č. 399/3. Osazením nové zeleně v severní části podporujeme rekreační charakter vnitrobloku a ponecháváme prostor pro parking šesti vozů v zasakovacím povrchu v jihozápadní části pozemku.

Samotný objekt se pak nachází v jihovýchodním rohu pozemku se vstupem z jihozápadu - přirozeně z ulice Jeronýmova.

Hlavní reprezentativní vstup vede přes recepci do příčné chodby, která umožňuje prosvětlení středového traktu a průchod severní fasádou na terasu.

Z uzavřeného obdélného půdorysu přízemí vystupuje až na východní hranu pozemku hmota zasedací místnosti, druhé podlaží je pak přísně obdélné.

Důraz je kladen na reprezentativní charakter objektu, ale i uživatelskou přívětivost prostředí - od zázemí s kuchyňkou, před sprchy až po terasy a balkony.

Konstrukci koncepčně uvažujeme zděnou, stropy monolitické železobetonové, případně v kombinaci se spirolly, extenzivní zelenou střechu.

HVĚZDÁRNA PROSTĚJOV

Jak má vypadat hvězdárna v jedenadvacátém století? Neklademe si takto velkolepou a naivní otázku. Navrhujeme obyčejnou hvězdárnu do prostějovského parku, v návaznosti na dnešní dosluhující budovu.

Cílem není pompéznost, ale adekvátnost. Přes tuto pragmatickou úvodní tezi však musíme poznamenat, že pozorování hvězd, obdobně jako sledování západu slunce nad horizontem oceánu, anebo zkušenosti blízké smrti jsou prožitky, které nás přesahují. Prožitky, při nichž cítíme vlastní maličkost, ale i jednotu; jedno-duchost Kvality.

Navrhujeme hvězdárnu plnou obyčejných Kvalit, umožňující vnímání tohoto přesahu, poklidné bádání, vzdělávání a výuku, ale i prosté posezení u kávy, nebo úkryt v parku před deštěm.

OBECNÍ DŮM - STRÁNECKÁ ZHOŘ

Stránecká Zhoř disponuje domem, který téměř sto let sloužil jako obecná škola pro pár desítek žáků, postupně chátral, až posledních zhruba padesát let je využíván jako hospůdka a obecní úřad. Jeho stav a vybavenost ovšem již nedostává představám a požadavkům dnešní doby. Obecní dům ve Stránecké Zhoři se nachází na důležitém místě, na průsečíku dvou hlavních komunikací a má velký potenciál býti novým bijícím srdcem této malé obce na strategickém místě.

Navrhujeme navázat na stávající funkční schema s administrativním provozem v přístavbě a kulturně-společenským zázemím v historickém objektu, avšak očištěném o nánosy přístaveb. Novou přístavbu pro obecní úřad navrhujeme jednoznačně oddělenou prosvětleným průchodem od historického objektu, jakožto subtilní funkční sekvenci místností.

V rámci dalšího požadavku obce vytvořit nové důstojné prostory pro restaurační zařízení navrhujeme novou hmotu v centru řešeného území. Pozice nového objektu hospody, dílny a dalšího zázemí definuje náves a dělí ji na dva srozumitelně odlišné, však prostupné části. Objekt má být spolu s obecním domem byla centrem života, středobodem a katalyzátorem dějů nové návsi, ale i filtrem mezi formální (pevnou) a neformální (měkkou) částí hlavního veřejného prostoru obce, dělícího se na přírodní park a náves. Nový objem také bezpečně zajišťuje kapacitní požadavky na různá využití a umožňuje paralelní provoz v obecním ~ kulturním domě a „hospodě“ – případně také propojení v jeden vzájemně se doplňující celek při pořádání větších akcí.

Tato nová kompozice hmot obecního domu a hospody, ohraničená sousedními pozemky generuje dvě trojúhelníková prostranství tvaru přesýpacích hodin s různými charaktery. Piazzettu obecního domu navrhujeme očistit o přerostlou zelenou stěnu směrem k průjezdní komunikaci, která sic generovala akustickou bariéru přiléhající vozovky, ale ucpávala a zakrývala výhled na dům a náves. Předprostor je nyní reprezentativní a exponovaný do hlavní komunikace, doplněn o strom vytvářejíc kompletní trojici a v jehož středu je nyní ideální místo na rozličné funkce (trhy, vánoční strom, umělecké dílo apod).

Zastavěná plocha: 560m2
Užitná plocha: 410m2
Obestavěný prostor: 2 800m3

Návrh Domu přírody Jeseníků respektuje historický ráz obce Karlova Studánka, vychází z typologie lázeňských pavilonů a harmonicky zapadá do místního prostředí. Objekt pavilonového typu je částečně zapuštěn do svahu, což optimalizuje zásahy do terénu i náklady na realizaci. Oválný tvar s kolonádou chrání návštěvníky před nepříznivým počasím a navazuje na tvarosloví místních staveb. Dům přírody se skládá ze suterenního podlaží s edukativním a technickým zázemím, hlavního vstupního podlaží a přístupné zelené střechy. Půlkruhová altánová kavárna v severní části navazuje na herní dětské prvky. Hlavní vstup ve středu objektu skýtá infocentrum pro návštěvníky, na které navazují šatny s toaletami v páteři domu. Hlavní expozice umístěná v jihovýchodní polovině objektu umožňuje výhledy do přírody i na historické centrum obce a rampou i schodištěm navazuje na další prostory, čímž je stavba zcela bezbarierová. Návrh zahrnuje i geologickou a botanickou a mokřadní expozici s herními prvky, informačními panely a odpočinkovými místy. Veškeré úpravy respektují přírodní prvky a ohrožené druhy i původní návrh krajinných úprav. Soudobý prvek, který zpřístupňuje mokřadní krajinu, je nový povalový chodník v jižní části řešeného území. Chodník zahrnuje rozšířené plochy pro odpočinek a pozorování okolní. Navazují na něj další zpevněné štěrkové stezky i alternativní kamenné nášlapy. Propojuje také území s dalšími místy v okolí.

HANGÁR PRO VZDUCHOLOĎ

Ny-Ålesund je jedno z nejseverněji položených vědeckých pracovišť na planetě a zároveň jedno z nejdůležitějších center polárního výzkumu. Mnohá atmosférická měření dnes probíhají z helikoptéry, což je neekonomické i neefektivní a tento způsob by mohl být nahrazen udržitelnějším měřením ze vzducholodi. Návrh vzducholodníhoo hangáru ctí půdorysnou stopu dřevěného hangáru, z nějž ve třicátých letech startovaly první lety přes severní pól.

Návrh řeší především tyto problémy:
- založení na svahu v arktických podmínkách permafrostu, tedy dotýkat se co nejméně země a udržovat hlavní konstrukce nad zemí kvůli sněhové pokrývce
- překlenutí velkého rozponu přes celý hangár bez vnitřních podpor
- otevírání vrat a návaznost na kolejiště - dráhu sloužící pro přistání / vzlet vzducholodi
- modularita a prefabrikovatelnost konstrukce - přeprava za polární kruh a snadná montáž.

Hangár se dotýká země jen na několika místech - je bodově založen na pilotách přes elastomerová ložiska v podélné ose stavby a kotven táhly po stranách. Celý spočívá na masivním roznášecím ocelovém roštu s vylehčovacími otvory, podobajícímu se trupu lodi či rámu letadla. Směrem vzhůru se konstrukce odlehčuje, rozměry i geometrie struktury se řídí potřebami provozu hangáru a vědeckotechnického zázemí a místními klimatickými podmínkami. Temperované a vytápěné prostory pro ubytování a výzkum, na bázi sklolaminátových prefabrikovaných buněk, jsou vsunuty do rozponu roznášecí trubkové konstrukce "koz", která spojuje podlahový rošt se střechou z prostorové příhradoviny typu Mero se sklolaminátovou fasádou. Napříč stavbou a jednotlivými typy konstrukce prostupuje užití platónských těles a jejich geometricko-statických výhod.

Vojtěch Rudorfer, diplomová práce v atelieru prof. Mirko Bauma (+ asistent Vojtěch Hybler), FA ČVUT
Zastavěná plocha: 4 048 m2
HPP: 4 048 m2
OP: 64 800 m3

PANSKÝ MLÝN

Hlavním cílem bylo oživení a zpřístupnění celého areálu obyvatelům města. Očistit mlýn od přístaveb a propojit tak dvůr, zahradu a řeku. Mlýn je tak výraznou a krásnou budovou, že není potřeba jí konkurovat, ale naopak ji vyzdvihnout. To si myslím i o samotném provozu okolních budov. Mlýnské stroje, turbíny a katry, májí být hlavním motivem.

S myšlenkou znovuobnovení výroby jsem začal přemýšlet nad provozem, který by nebyl tak nákladný, nezabral prostor celé mlýnice a vznikl by jedinečný produkt. Technologie mletí obilí dnešní doby funguje na stejném principu jako před sto lety. Za pomocí válcových stolic, kapsových dopravníků, rovinných vysévačů a dalších strojů pro čistění a filtrování zrn. Právě tyto stroje využívané pro čištění, filtrování a loupání zrna zabírají v objektu velkou část prostoru a zvyšují náročnost provozu.

Rozhodl jsem se tedy pro provoz mletí neobilovin, přesněji luštěnin, u kterých tato velká část strojů není potřeba. Jedná se tedy o nové druhy mouky, například hrachová, cizrnová, nebo kaštanová. Provoz jsem zmenšil a využívám jednu válcovou stolici pro samotné mletí, rovinný vysévač, velký zásobník, část dvojitého kapsového dopravníku, pytlovací lávky a doplňuji balící linku. Provoz funguje na principu import a export. Přijímám hrubý produkt a vyvážím hotový produkt nabalíkovaný na paletách do prodejen bez větších prostor pro skladování.

Jako pohon pro stroje využívám vodní energie pomocí Francisovy turbíny, která byla přestavěna na malou vodní elektrárnu. Dříve byl celý mlýn poháněn soustavou řemenů a transmisních hřídelí, dnes ale můžeme ke každému repasovanému stroji umístit samostatný elektromotor a zabránit i případné nehodě s řemeny. Mlýn tedy bude znovu mlýnem, stroje dostanou zpátky svoji důstojnost a z budovy se stává atraktivní prostředí pro návštěvu.

Radek Schwab, diplomová práce v atelieru prof. Stempela na FA ČVUT
zastavěná plocha: 850 m2
HPP: 1970 m2
OP: 8400 m3

REKONSTRUKCE DĚLNICKÉHO DOMU ČERNOVÍR

Původní zadání “studie rekonstrukce sokolovny” s důrazem na sjednocení fasády všech částí objektu se během konzultací rozrostla na komplexní studii řešení všech provozů na pozemku.

Nutno vyzdvihnout výjimečnou péči a důvěru investorů - rodiny Šišmových nad průběhem konzultací studie a postupné společné hledání ideálního řešení.

Nový stavební program vypadá následovně: obnova společenského sálu se sportovním i kulturním využitím, doplnění nezbytného zázemí dle současných požadavků pro provoz kultury a sportu v tomto měřítku, obnova restauračního zařízení tzv. “Pekla” v přízemí, lepší návaznosti na zahradu i na hlavní sál (nové vnitřní schodiště), doplnění zázemí (kuchyně, toalety, úklid...), rozšíření vstupního jihovýchodního křídla, obnova schodiště, nové vstupní foyer, zázemí pro hosty kulturních i sportovních akcí, zpřístupnění podkrovního prostoru, variantní (variabilní) využití jako zázemí pro akce v nižších podlažích, či samostatný provoz.

Součástí úprav objektu je vyčlenění prostoru ve stávajícím severozápadním křídle objektu pro sídlo firmy investorů.

Tým: LBNK architekti, konzultace Martin Kožnar, statika Marrtin Lerch (statika design s.r.o.) další profese externí
Zastavěná plocha: 580 m2
HPP: 1 220 m2
OP: 6 200 m3

ZŠ SVÍTKOV _ TĚLOCVIČNA A HŘIŠTĚ

Nový objekt tělocvičny je navržen s ohledem na prostorové limity areálu. Nabídne kvalitní sportovní zázemí, ale i tribunu, která umožní pořádání sportovních i společenských akcí pro školu i širokou veřejnost.

Stávající sportovní zázemí školy a nová tělocvična jsou propojeny proskleným můstkem, který umožní propojení školy s novými prostory bez nutnosti vyjít do exteriéru.

Součástí návrhu je také revitalizace venkovního multifunkčního hřiště, atletická dráha (60 m) s doskočištěm, workoutové hřiště a doplnění areálu o herní a pobytové prvky, které obohatí volnočasové aktivity žáků a zpříjemní prostředí celého areálu.

Sportovní hřiště je navrženo tak, aby bylo osazeno přibližně 1 metr pod úroveň okolního terénu, čímž odpadá nutnost budování pevného oplocení a nevzniká vizuální bariéra v rámci školního areálu. Díky zapuštění hřiště do země se nabízí návrh “pobytového” schodiště, které může sloužit jako triuna nebo jenom jako posezení při přestávce.

Multifunkční hřiště bude možné využívat pro různé sportovní aktivity – tenis, volejbal, basketbal či fotbal. Díky možnosti rozdělení na dvě samostatné části (hriště A a B), zde lze hrát také vybíjenou, přehazovanou a další hry vhodné pro školní výuku i volnočasové aktivity. Hřiště nemá parametry a ambici, aby se zde odehrávali oficiální sportovní utkání. Hřiště má sloužit ke školní výuce a pro volnočasové aktivity veřejnosti. Jak venkovní hřiště tak vnitřní tělocvična počítá s tím, že se dá pronajímat veřejností v časech neomezující výuku školy.

Celkový návrh zároveň pracuje se zelenými ostrůvky v rámci zpevněných ploch, které prostor zjemňují, podporují přirozený stín a vytvářejí příjemné prostředí pro pobyt i odpočinek. Dále zde navrhujeme zastřešený prostor v jižní části areálu, který může sloužit jako venkovní učebna nebo jenom jako přístřešek pro posezení/scházení se žáku, učitelů, rodičů, či sportovců.

Materiálita a barevnost nových objektů je navržena tak, aby navazovala na stávající stavby, logo a barvy školy.

ZÁZEMÍ ZA TRIBUNOU

Návrh stavby představuje nové zázemí pro fotbalový klub SK Vysoké Mýto. Objekt je navržen jako jednoduchá, funkční budova sestavená z modulových buněk, které umožňují rychlou výstavbu i případné budoucí úpravy. Dispozice je organizována kolem centrálního prostoru, který slouží jako přirozené místo setkávání hráčů, trenérů i rodičů. Podél fasády je veden krytý ochoz nesený sloupy, jenž vytváří ochranu před nepříznivým počasím a zároveň propojuje jednotlivé části objektu. Architektonické řešení klade důraz na jednoduchost, přehlednost a příjemné prostředí pro sportovní aktivity. Barevnost objektu vychází z barev fotbalového klubu – černá a bílá.

Stavba je konstrukčně řešena jako kombinace železobetonového monolitického, částečně prefabrikovaného soklu a ocelového prefabrikovaného skeletu modulárních buněk v atypickém provedení. Pultová plechová střecha je vynášena systémem ocelových profilů.

MĚSTSKÁ KNIHOVNA V ČESKÉ LÍPĚ

S důrazem na přiměřenost návrhu i velikosti knihovny, udržitelnost výstavby a efektivní vynaložení městských prostředků navrhujeme využít v maximální možné míře parcely 238 a 239 s dochovanými torzy starších domů, které dokážou díky citlivým nástavbám nad stávající objem a přístavbám směrem do vnitrobloku (v souladu s místními regulacemi) uspokojit dané potřeby nové městské knihovny pro Českou Lípu.

Historické centrum České Lípy disponuje drobnou a pevnou urbanistickou strukturou pouze s několika jizvami, posilující pocit semknutého jádra, dříve obehnaného hradbami. To vnímáme jako hodnotu, kterou je třeba rozvinout a v souladu s koncepcí zahušťování města a hojení jizev navrhujeme vměstnat novou městskou knihovnu přímo do historické struktury domů č.p. 158 a 159, nově propojené přístavbami ve vnitrobloku (obnovujíc tak původní dvůr nárožního domu), umožňující budoucí průchod napříč blokem.

Stávající slepé fasády navrhujeme v rámci možností nejvíce otevřít do parteru soudobými prostředky, reinterpretací historické (nikoliv historizující) fasády, však s klasickými dřevěnými okny s historickým členěním. Starou hradební zeď procházejíc západní hranicí parcely 238 připomínáme hranicí knihovny s přípravou průchodu napříč blokem. Stabilizační opatření domu č.p. 158, mohou být zachována a betonové sloupy přiznané v kavárně připomenou nejen stáří dotčených objektů, ale i jejich křehkost, současně vynesou převýšený multifukční sál bez vnitřních podpor ve 2.NP.

Zastavěná plocha: 685m2
Užitná plocha: 1 900m2
Obestavěný prostor: 9 850m3

MĚSTSKÁ KNIHOVNA VE VYSOKÉM MÝTĚ

Budova městské knihovny se nachází v přízemí historické budovy "U koruny" - čp.70, která v minulosti prošla řadou rekonstrukcí, naposledy v roce 1992, kdy se do ní městská knihovna přestěhovala. Vnímání života, svobody a pohybu ve veřejném prostoru se za posledních třicet let změnilo a zřejmě se za dalších třicet let opět změní. Knihovna nyní nemá sloužit jako půjčovna a sklad knih, ale má potenciál stát se místem pro setkávání ve volném čase, studium, práci, nebo pro přednášky a kulturu.

Cílem rekonstrukce je zpřehlednění stávajících prostor knihovny, propojení jednotlivých částí a vytvoření bezbariérového prostředí. Potenciál zde nacházíme ve využití dvora, který se v návrhu stává těžištěm dění. Atrium inspirované klášterními rajskými zahradami utváří svébytná dvorní přístavba, která je klíčem k propojenosti celého přízemí. Dvorní část nabízí víceúčelové prostory pro přednášky, autorské čtení, nebo volnočasové aktivity. Rekonstrukce knihovny přináší větší komfort také pracovníkům knihovny, od nových kanceláří po technické vybavení. Klademe důraz na udržitelné materiály a obnovitelné zdroje energií – nové dvorní křídlo bude z dřevěných konstrukčních prvků, se zelenou střechou a solárními panely. Dešťová voda bude díky akumulační nádrži využita pro zalévání zeleně.

konzultace:
prof. Mgr. akad. arch. Roman Brychta
MgA. Martin Kožnar

Zastavěná plocha: 1300m2
Užitná plocha: 880m2
Obestavěný prostor: 6050 m3

NOVOSTAVBA SÍDLA FIRMY

Nacházíme se na rozhraní nízké starší blokové zástavby (rodinné dvojdomy v ulici Jeronýmova), areálové struktury sousedních škol a také přilehlých vícepodlažních bytových domů “novosadský dvůr”.

Z hlediska měřítka a urbánní struktury návrh navazuje právě na rodinné řadové dvojdomky, v jejichž pomyslném bloku se nachází dotčený pozemek č. 399/3. Osazením nové zeleně v severní části podporujeme rekreační charakter vnitrobloku a ponecháváme prostor pro parking šesti vozů v zasakovacím povrchu v jihozápadní části pozemku.

Samotný objekt se pak nachází v jihovýchodním rohu pozemku se vstupem z jihozápadu - přirozeně z ulice Jeronýmova.

Hlavní reprezentativní vstup vede přes recepci do příčné chodby, která umožňuje prosvětlení středového traktu a průchod severní fasádou na terasu.

Z uzavřeného obdélného půdorysu přízemí vystupuje až na východní hranu pozemku hmota zasedací místnosti, druhé podlaží je pak přísně obdélné.

Důraz je kladen na reprezentativní charakter objektu, ale i uživatelskou přívětivost prostředí - od zázemí s kuchyňkou, před sprchy až po terasy a balkony.

Konstrukci koncepčně uvažujeme zděnou, stropy monolitické železobetonové, případně v kombinaci se spirolly, extenzivní zelenou střechu.

HVĚZDÁRNA PROSTĚJOV

Jak má vypadat hvězdárna v jedenadvacátém století? Neklademe si takto velkolepou a naivní otázku. Navrhujeme obyčejnou hvězdárnu do prostějovského parku, v návaznosti na dnešní dosluhující budovu.

Cílem není pompéznost, ale adekvátnost. Přes tuto pragmatickou úvodní tezi však musíme poznamenat, že pozorování hvězd, obdobně jako sledování západu slunce nad horizontem oceánu, anebo zkušenosti blízké smrti jsou prožitky, které nás přesahují. Prožitky, při nichž cítíme vlastní maličkost, ale i jednotu; jedno-duchost Kvality.

Navrhujeme hvězdárnu plnou obyčejných Kvalit, umožňující vnímání tohoto přesahu, poklidné bádání, vzdělávání a výuku, ale i prosté posezení u kávy, nebo úkryt v parku před deštěm.

OBECNÍ DŮM - STRÁNECKÁ ZHOŘ

Stránecká Zhoř disponuje domem, který téměř sto let sloužil jako obecná škola pro pár desítek žáků, postupně chátral, až posledních zhruba padesát let je využíván jako hospůdka a obecní úřad. Jeho stav a vybavenost ovšem již nedostává představám a požadavkům dnešní doby. Obecní dům ve Stránecké Zhoři se nachází na důležitém místě, na průsečíku dvou hlavních komunikací a má velký potenciál býti novým bijícím srdcem této malé obce na strategickém místě.

Navrhujeme navázat na stávající funkční schema s administrativním provozem v přístavbě a kulturně-společenským zázemím v historickém objektu, avšak očištěném o nánosy přístaveb. Novou přístavbu pro obecní úřad navrhujeme jednoznačně oddělenou prosvětleným průchodem od historického objektu, jakožto subtilní funkční sekvenci místností.

V rámci dalšího požadavku obce vytvořit nové důstojné prostory pro restaurační zařízení navrhujeme novou hmotu v centru řešeného území. Pozice nového objektu hospody, dílny a dalšího zázemí definuje náves a dělí ji na dva srozumitelně odlišné, však prostupné části. Objekt má být spolu s obecním domem byla centrem života, středobodem a katalyzátorem dějů nové návsi, ale i filtrem mezi formální (pevnou) a neformální (měkkou) částí hlavního veřejného prostoru obce, dělícího se na přírodní park a náves. Nový objem také bezpečně zajišťuje kapacitní požadavky na různá využití a umožňuje paralelní provoz v obecním ~ kulturním domě a „hospodě“ – případně také propojení v jeden vzájemně se doplňující celek při pořádání větších akcí.

Tato nová kompozice hmot obecního domu a hospody, ohraničená sousedními pozemky generuje dvě trojúhelníková prostranství tvaru přesýpacích hodin s různými charaktery. Piazzettu obecního domu navrhujeme očistit o přerostlou zelenou stěnu směrem k průjezdní komunikaci, která sic generovala akustickou bariéru přiléhající vozovky, ale ucpávala a zakrývala výhled na dům a náves. Předprostor je nyní reprezentativní a exponovaný do hlavní komunikace, doplněn o strom vytvářejíc kompletní trojici a v jehož středu je nyní ideální místo na rozličné funkce (trhy, vánoční strom, umělecké dílo apod).

Zastavěná plocha: 560m2
Užitná plocha: 410m2
Obestavěný prostor: 2 800m3

Návrh Domu přírody Jeseníků respektuje historický ráz obce Karlova Studánka, vychází z typologie lázeňských pavilonů a harmonicky zapadá do místního prostředí. Objekt pavilonového typu je částečně zapuštěn do svahu, což optimalizuje zásahy do terénu i náklady na realizaci. Oválný tvar s kolonádou chrání návštěvníky před nepříznivým počasím a navazuje na tvarosloví místních staveb. Dům přírody se skládá ze suterenního podlaží s edukativním a technickým zázemím, hlavního vstupního podlaží a přístupné zelené střechy. Půlkruhová altánová kavárna v severní části navazuje na herní dětské prvky. Hlavní vstup ve středu objektu skýtá infocentrum pro návštěvníky, na které navazují šatny s toaletami v páteři domu. Hlavní expozice umístěná v jihovýchodní polovině objektu umožňuje výhledy do přírody i na historické centrum obce a rampou i schodištěm navazuje na další prostory, čímž je stavba zcela bezbarierová. Návrh zahrnuje i geologickou a botanickou a mokřadní expozici s herními prvky, informačními panely a odpočinkovými místy. Veškeré úpravy respektují přírodní prvky a ohrožené druhy i původní návrh krajinných úprav. Soudobý prvek, který zpřístupňuje mokřadní krajinu, je nový povalový chodník v jižní části řešeného území. Chodník zahrnuje rozšířené plochy pro odpočinek a pozorování okolní. Navazují na něj další zpevněné štěrkové stezky i alternativní kamenné nášlapy. Propojuje také území s dalšími místy v okolí.

HANGÁR PRO VZDUCHOLOĎ

Ny-Ålesund je jedno z nejseverněji položených vědeckých pracovišť na planetě a zároveň jedno z nejdůležitějších center polárního výzkumu. Mnohá atmosférická měření dnes probíhají z helikoptéry, což je neekonomické i neefektivní a tento způsob by mohl být nahrazen udržitelnějším měřením ze vzducholodi. Návrh vzducholodníhoo hangáru ctí půdorysnou stopu dřevěného hangáru, z nějž ve třicátých letech startovaly první lety přes severní pól.

Návrh řeší především tyto problémy:
- založení na svahu v arktických podmínkách permafrostu, tedy dotýkat se co nejméně země a udržovat hlavní konstrukce nad zemí kvůli sněhové pokrývce
- překlenutí velkého rozponu přes celý hangár bez vnitřních podpor
- otevírání vrat a návaznost na kolejiště - dráhu sloužící pro přistání / vzlet vzducholodi
- modularita a prefabrikovatelnost konstrukce - přeprava za polární kruh a snadná montáž.

Hangár se dotýká země jen na několika místech - je bodově založen na pilotách přes elastomerová ložiska v podélné ose stavby a kotven táhly po stranách. Celý spočívá na masivním roznášecím ocelovém roštu s vylehčovacími otvory, podobajícímu se trupu lodi či rámu letadla. Směrem vzhůru se konstrukce odlehčuje, rozměry i geometrie struktury se řídí potřebami provozu hangáru a vědeckotechnického zázemí a místními klimatickými podmínkami. Temperované a vytápěné prostory pro ubytování a výzkum, na bázi sklolaminátových prefabrikovaných buněk, jsou vsunuty do rozponu roznášecí trubkové konstrukce "koz", která spojuje podlahový rošt se střechou z prostorové příhradoviny typu Mero se sklolaminátovou fasádou. Napříč stavbou a jednotlivými typy konstrukce prostupuje užití platónských těles a jejich geometricko-statických výhod.

Vojtěch Rudorfer, diplomová práce v atelieru prof. Mirko Bauma (+ asistent Vojtěch Hybler), FA ČVUT
Zastavěná plocha: 4 048 m2
HPP: 4 048 m2
OP: 64 800 m3

PANSKÝ MLÝN

Hlavním cílem bylo oživení a zpřístupnění celého areálu obyvatelům města. Očistit mlýn od přístaveb a propojit tak dvůr, zahradu a řeku. Mlýn je tak výraznou a krásnou budovou, že není potřeba jí konkurovat, ale naopak ji vyzdvihnout. To si myslím i o samotném provozu okolních budov. Mlýnské stroje, turbíny a katry, májí být hlavním motivem.

S myšlenkou znovuobnovení výroby jsem začal přemýšlet nad provozem, který by nebyl tak nákladný, nezabral prostor celé mlýnice a vznikl by jedinečný produkt. Technologie mletí obilí dnešní doby funguje na stejném principu jako před sto lety. Za pomocí válcových stolic, kapsových dopravníků, rovinných vysévačů a dalších strojů pro čistění a filtrování zrn. Právě tyto stroje využívané pro čištění, filtrování a loupání zrna zabírají v objektu velkou část prostoru a zvyšují náročnost provozu.

Rozhodl jsem se tedy pro provoz mletí neobilovin, přesněji luštěnin, u kterých tato velká část strojů není potřeba. Jedná se tedy o nové druhy mouky, například hrachová, cizrnová, nebo kaštanová. Provoz jsem zmenšil a využívám jednu válcovou stolici pro samotné mletí, rovinný vysévač, velký zásobník, část dvojitého kapsového dopravníku, pytlovací lávky a doplňuji balící linku. Provoz funguje na principu import a export. Přijímám hrubý produkt a vyvážím hotový produkt nabalíkovaný na paletách do prodejen bez větších prostor pro skladování.

Jako pohon pro stroje využívám vodní energie pomocí Francisovy turbíny, která byla přestavěna na malou vodní elektrárnu. Dříve byl celý mlýn poháněn soustavou řemenů a transmisních hřídelí, dnes ale můžeme ke každému repasovanému stroji umístit samostatný elektromotor a zabránit i případné nehodě s řemeny. Mlýn tedy bude znovu mlýnem, stroje dostanou zpátky svoji důstojnost a z budovy se stává atraktivní prostředí pro návštěvu.

Radek Schwab, diplomová práce v atelieru prof. Stempela na FA ČVUT
zastavěná plocha: 850 m2
HPP: 1970 m2
OP: 8400 m3

REKONSTRUKCE DĚLNICKÉHO DOMU ČERNOVÍR

Původní zadání “studie rekonstrukce sokolovny” s důrazem na sjednocení fasády všech částí objektu se během konzultací rozrostla na komplexní studii řešení všech provozů na pozemku.

Nutno vyzdvihnout výjimečnou péči a důvěru investorů - rodiny Šišmových nad průběhem konzultací studie a postupné společné hledání ideálního řešení.

Nový stavební program vypadá následovně: obnova společenského sálu se sportovním i kulturním využitím, doplnění nezbytného zázemí dle současných požadavků pro provoz kultury a sportu v tomto měřítku, obnova restauračního zařízení tzv. “Pekla” v přízemí, lepší návaznosti na zahradu i na hlavní sál (nové vnitřní schodiště), doplnění zázemí (kuchyně, toalety, úklid...), rozšíření vstupního jihovýchodního křídla, obnova schodiště, nové vstupní foyer, zázemí pro hosty kulturních i sportovních akcí, zpřístupnění podkrovního prostoru, variantní (variabilní) využití jako zázemí pro akce v nižších podlažích, či samostatný provoz.

Součástí úprav objektu je vyčlenění prostoru ve stávajícím severozápadním křídle objektu pro sídlo firmy investorů.

Tým: LBNK architekti, konzultace Martin Kožnar, statika Marrtin Lerch (statika design s.r.o.) další profese externí
Zastavěná plocha: 580 m2
HPP: 1 220 m2
OP: 6 200 m3

ZŠ SVÍTKOV _ TĚLOCVIČNA A HŘIŠTĚ

Nový objekt tělocvičny je navržen s ohledem na prostorové limity areálu. Nabídne kvalitní sportovní zázemí, ale i tribunu, která umožní pořádání sportovních i společenských akcí pro školu i širokou veřejnost.

Stávající sportovní zázemí školy a nová tělocvična jsou propojeny proskleným můstkem, který umožní propojení školy s novými prostory bez nutnosti vyjít do exteriéru.

Součástí návrhu je také revitalizace venkovního multifunkčního hřiště, atletická dráha (60 m) s doskočištěm, workoutové hřiště a doplnění areálu o herní a pobytové prvky, které obohatí volnočasové aktivity žáků a zpříjemní prostředí celého areálu.

Sportovní hřiště je navrženo tak, aby bylo osazeno přibližně 1 metr pod úroveň okolního terénu, čímž odpadá nutnost budování pevného oplocení a nevzniká vizuální bariéra v rámci školního areálu. Díky zapuštění hřiště do země se nabízí návrh “pobytového” schodiště, které může sloužit jako triuna nebo jenom jako posezení při přestávce.

Multifunkční hřiště bude možné využívat pro různé sportovní aktivity – tenis, volejbal, basketbal či fotbal. Díky možnosti rozdělení na dvě samostatné části (hriště A a B), zde lze hrát také vybíjenou, přehazovanou a další hry vhodné pro školní výuku i volnočasové aktivity. Hřiště nemá parametry a ambici, aby se zde odehrávali oficiální sportovní utkání. Hřiště má sloužit ke školní výuce a pro volnočasové aktivity veřejnosti. Jak venkovní hřiště tak vnitřní tělocvična počítá s tím, že se dá pronajímat veřejností v časech neomezující výuku školy.

Celkový návrh zároveň pracuje se zelenými ostrůvky v rámci zpevněných ploch, které prostor zjemňují, podporují přirozený stín a vytvářejí příjemné prostředí pro pobyt i odpočinek. Dále zde navrhujeme zastřešený prostor v jižní části areálu, který může sloužit jako venkovní učebna nebo jenom jako přístřešek pro posezení/scházení se žáku, učitelů, rodičů, či sportovců.

Materiálita a barevnost nových objektů je navržena tak, aby navazovala na stávající stavby, logo a barvy školy.